Staveniště se táhlo desítky kilometrů a připomínalo gigantický, neustále se pohybující organismus. V extrémním tropickém vedru a za doprovodu každodenních bouřek musely stroje hloubit, vrtat a betonovat, zatímco jen o pár metrů dále nerušeně proplouvaly plně naložené kontejnerové lodě. Největší výzvou byl panamský jíl, který se po každém dešti měnil v nepropustné lepidlo, a neúprosný termín dokončení, jehož posun si s ohledem na světový obchod nikdo nepřál. Panama se tak stala největším a nejnáročnějším pozemním projektem naší doby.

Práce oficiálně začaly v září 2007 a po devíti letech intenzivního úsilí byl rozšířený průplav 26. června 2016 předán do komerčního provozu. Díky nové sadě zdymadel se kapacita této klíčové vodní cesty zdvojnásobila a trasa se otevřela pro takzvané Neopanamax lodě. Jde o plavidla s délkou přes 366 metrů, která by původními zdymadly nikdy neproplula. Aby bylo možné takto obří lodě v nitru džungle přijmout, muselo být z trasy odtěženo neuvěřitelných 150 milionů kubických metrů zeminy a skály.
‍

Jádro mechanizace tvořilo několik tisíc strojů, mezi nimiž vyčnívaly skutečné kolosy. Do bitvy o každý metr byly nasazeny obří důlní dampry Cat 797F, což jsou jedny z největších vozů na světě s nosností přes 360 tun. Hrubou sílu při těžbě jílu dodávaly pásové buldozery Cat D11 o hmotnosti přes 100 tun, doplňované výkonnými rýpadly řady 6000 a 300, která zajišťovala hlubinnou těžbu a bleskový náklad materiálu.
‍

Co však dělalo Panamu unikátní v porovnání s jakýmkoliv předchozím historickým projektem, byla úroveň digitální koordinace. Stovky těžkých strojů musely manévrovat ve velmi omezeném prostoru v režimu bez jediné pauzy. Pokud měl být dodržen ambiciózní plán prací, bylo nutné převést efektivitu staveniště na docela novou úroveň. Inženýři se tak rozhodli pro na tu dobu unikátní postup. Posloužila k tomu telematika Cat MineStar, původně systém pro dohled nad povrchovými doly. Každá lopata zeminy byla pod satelitním dohledem a dispečeři viděli v reálném čase polohu, stav paliva, pracovní dobu i okamžitý výkon každého stroje. Panama se díky tomu stala nejen ukázkou síly moderní techniky, ale především symbolem toho, jak vypadá efektivní velkostavba v digitální éře.

Vývoj v těchto oblastech jde rychle kupředu. Dnes díky telematickým systémům jako Cat VisionLink a na ně navázaným nivelačním a bezpečnsotním asistenčním systémům se tento způsob stavění stává standardem. Digitální éra je tu. Podobné postupy, jaké stojí za úspěchem nového Panamského průplavu, již dnes můžeme vidět na stavbách naší domácí infrastruktury. Právě na nedocenitelných zkušenostech z obřích projektů je založen digitální ekosystém Caterpillar.

‍